Tchýně, aneb maminko tohle je…

31. prosince 2009 v 14:23 | jaty |  Složitosti složité

…řekněme, třeba Hanka.
Vidím je, stojí tam a dívají se na to, jak unesu skutečnost, že není jen můj.
Vlastně je méně můj než JEJÍ…
Její. A přitom ona přeci vůbec není hodná a hodna!
Ani hezká moc není. Vkus nezdědila. Co to má proboha na sobě???
Víš, nechci ti tedy do toho mluvit, ale jsi si jistý.
Pohled vyslaný směrem ke mně má v sobě možná trochu omluvu, ale zároveň je to nekompromisní žádost o dobrovolné postoupení mého místa "jedničky" v jeho životě.
Já se ho vzdát musím. Vím to.
Ale…
Ono to je mnohem, mnohem těžší než jsem si myslela. Jsem moderní, tolerantní, otevřená.
Ale…
Přemýšlela jsem o tom, připravovala se.
Ale…
Dokážu to? Mám je tak moc ráda, že jim budu umět dát jednou úplnou svobodu od matčiných tenat?
Nebude Hanka obětí mé, za ta léta velmi dobře naučené a skrývané, šikany?
No…
Já doufám, že snad ne
;)

Věnováno mé tchýni, která tohle dokázala úžasně a já ji za to obdivuji.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 M. M. | 12. ledna 2010 v 8:19 | Reagovat

Děkuji M.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama