Proč já nejsem „childfree“.

19. dubna 2009 v 16:11 | jaty |  Hodně obydlený ostrov.

Nevím čím to je, ale v poslední době mám pocit, že ve virtuálním i v reálném světě neustále narážím na otázky zda/proč mít/nemít děti. Možná, že se mně to jen zdá a spíš já jsem teď v nějaké "citlivé periodě" (jo Montessori zanechává následky i na rodičích ;) )
Při čtení jedné z nekonečných diskuzí na toto téma jsem poprvé narazila na termín "childfree" nebo "childless by choice".

Nikdy jste to neslyšeli?

předtím také ne. A tak jsem zabrousila na příslušné servery a nestačila se divit, minimálně zpočátku.



Na těchto serverech se shromažďují lidé, kteří se rozhodli nemít ve svém životě žádné děti. Zkrátka strávit život bez dětí.
Nejdřív jsem uvažovala, jestli je skutečně nutné a co ty lidi vede k tomu se za tímto účelem sdružovat, ale pak mně došlo, že ten jmenovatel bude asi společný. Ten, který i nás vede k tomu si najít ten "svůj server".
Děti. Život s nimi, nebo život bez nich.
Nevím, nemohu to posoudit zřejmě i programově bezdětní mají společné problémy.
Při pročítání těch stránek "childfree" jsem dospěla k názoru, že většina z nich jsou úplně normální lidé, žádní šílení a nedospělí extremisté. Jen ve svém životě nechtějí děti. Netouží po nich. V jejich světě děti nemají místo.
Pochopitelně i tam se najdou takoví, u kterých to "childfree" je jediným smyslem a naplněním života. Jsou často agresivní, militantní, vyhledávají konfliktní situace a těmi se pak chlubí na oněch serverech. Zvláštní poddruh "childfree", to mě zvláště pak zaujalo, jsou "childfree", kteří mají intenzivní potřebu brouzdat po různých "baby" a "family" webech a tam šířit svou "childfree" víru... Nevím, co by tomu řekl Freud ;)

Nikdy mě nenapadlo děti nemít, ale na otázku proč je mám vlastně odpovědět nedokážu...

Včera jsem tak v koupelně stála u umyvadla, prohlížela si zubní kartáčky a přemýšlela, že brzy tam do kelímku přibude další. Jestlipak se tam vejde?
Jasně, že vejde. Nejen, že se vejde, ale do naší koupelny vnese zase něco nového, dalšího.

Když jsem děti ještě neměla a představovala jsem si, že je budu mít, tak mi tohle na mysl nepřišlo. Řešila jsem, že to náš život jen ve dvou změní, že se budeme muset uskrovnit, že přijdou starosti, které by bez dětí nebyly...
Ale nikdy mě předtím nenapadlo, že děti dokážou něco, co žádná jiná věc na světě nedokáže.
Dokážou, že i když z něčeho ukrojíme, tak o nic nepřijdeme, ono se to totiž nezmenší, ale naopak rozroste.
U nás doma není teď méně místa, je ho víc.
Jak je to možné?
Nevím. Ale určitě je místa víc. Víc se sem totiž vejde.
Víc naděje, lásky, přání, snů... A zubních kartáčků :)

Jsem ráda, že nejsem "childfree"!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 ještěrka ještěrka | Web | 20. dubna 2009 v 16:25 | Reagovat

Já teda zatím "childfree" jsem... Nějak ještě děti nechci. O dva roky mladší ségra čeká druhý. Nikdy jsem nepřemýšlela, proč je nechci, prostě vím, že je nechci. Momentálně. Za čas může být všechno jinak :)

2 deepwell deepwell | 20. dubna 2009 v 18:16 | Reagovat

[1]: Právě je tam to JEŠTĚ :)
Pravověrný "childfree" to "ještě" nikdy nepoužijou. Takže myslím, že bys nezapadla  ;)
J.

3 Gomba Gomba | Web | 20. dubna 2009 v 20:39 | Reagovat

To, že mám zdravé, krásné a chytré děti považuji za největší dar, kterého se mi dostalo.
Vím, je to takhle napsáno nabubřelá fráze, ale přesto to tak cítím :)

4 Makýš Makýš | 21. dubna 2009 v 9:57 | Reagovat

Janat, vložím komentář sem...
Napsalas to moc hezky. Já jsem se s tím pojmem childfree setkala před několika měsíci na jakémsi blogu, kde se objevila jedna militantní childfree a pak jsem zabrousia na její web a i jiné childfree stránky...a došla ke stejnému závěru, jako ty. Že většina childfree jsou normální lidi, občas je to zřejmě póza a tu a tam se mezi nimi objeví někdo evidentně duševně vyšinutej (ta militantní...).
A to, cos napsala v diskusi na BC, Že ty můžeš mít všechno, co má childfree, ale oni nikdy nebudou mít to, co ty, to je pravda. Já bych ji neuměla tak formulovat. Tak dík.

5 deepwell deepwell | 21. dubna 2009 v 10:22 | Reagovat

[3]: GOMBA nezní to nabubřele, přesně tak to je :)
J.

6 deepwell deepwell | 21. dubna 2009 v 10:24 | Reagovat

[4]: MAKÝŠ- úplně jsem zapomněla zmínit, že článek u tebe byl ten poslední důvod k mému zamyšlení :) Takže díky i tobě :)
J.

7 Diny Diny | E-mail | Web | 28. května 2009 v 14:13 | Reagovat

Jani,

píšu pěkně pozdě - ale asi před 3 týdny jsem se zasekla na stránkách té militantní antidětky a i když mi v některých názorech přišla docela zajímavá, tak pak to přebil její fanatický názor na potraty, kde teda popustila uzdu své fantazie hodně nad rámec mého vkusu, takže obrázek o ní jsem si dělala pomalu, ale už ho mám hotový.

Jináč souhlasím s celým tvým článkem a dovoluji si tu polemizovat s názorem Gomby ;)

I přesto, že mám děti krásné, chytré a ne úplně zdravé, jsou mým největším darem:)

Prostě to tak asi u nás má být:)

Diny

8 deepwell deepwell | 28. května 2009 v 19:05 | Reagovat

DINY tu "antidětnou" jsem už překonala ;) dostali mě zase jiní "mistři" :(

A myslím, že GOMBA, jak ho tak virtuálně znám, to tak určitě nemyslel.
Všechny děti jsou tím největším darem. :)
J.

9 db db | 24. června 2009 v 21:52 | Reagovat

Že childfree nikdy nebude mít to, co má majitelka dítěte, je nesmysl. (Pokud se tím tedy nemyslí jizva po nástřihu.) Zato majitelka dítěte už nikdy nebude mít to, co má childfree celý život - svobodu.

10 deepwell deepwell | 29. června 2009 v 11:08 | Reagovat

DB - Nemyslím si. Dětný svobodu měl a (většinou dokonce dobrovolně a vědomě) ztratil. Máš pravdu, že už ji nikdy nezíská.
Ale bezdětný bez dětí opravdu něco nemá, nikdy neměl  a mít nebude... Ono to nejde popsat, co přesně to JE. Ale vím jistě, že TO existuje.
Zkušenost je totiž nepřenosná a někdy, jako v tomto případě, i nesdělitelná.
J.

11 spoon spoon | Web | 18. října 2009 v 12:04 | Reagovat

krasne napsany clanek, az se mi v oku zalesklo u tech zubnich kartacku a ukrajovani a neubyvani. Ja sama jsem nad tematem mit/nemit deti nikdy cilene neuvazovala ci polemizovala, natoz abych si vytvarela nejake pozy a stanoviska. Clovek proste sam vyciti kde asi je a proc. Pak najednou dite prislo a vedela jsem ze JO, ze je to to chci.
ke komentari [9]: mam zasadni vyhradu: Zadna matka neni MAJITELKA ditete, pouze jeho rodicka. Dat nekomu zivot neznamena ho vlastnit. O svobode by se dalo diskutovat hodiny, svoboda je pocit ducha nekdo kdo je tisickrat single a nikdy nezabredl do vztahu natoz rodiny ji nikdy nemusi docilit a naopak.
Mejte se pekne

12 spoon spoon | Web | 18. října 2009 v 12:08 | Reagovat

sorry vypadlo mi slovo 'co' z vety ...ze je to TO, co chci.... Bystri si sami dosadili.
Jeste jsem chtela rict ze tu potrebu lidi chodit na sevry/diskusni fora zamerene opacnym smerem (muslimka na radikalni neonacisticke etc) a pak strety zdlohave lidem priblizovat a argumentovat donekonecna jsem taky sveho casu tezce zpracovavala.

13 deepwell deepwell | Web | 21. listopadu 2009 v 15:22 | Reagovat

SPOON, teprve teď jsem objevila komentář :)
Zaujala mě ta myšlenka se svobodou. Nejdříve jsem chtěla argumentovat proti, že nejde jen o pocit ducha, že pocitstav mysli nestav mysli jako nesvobodu cítím ono svázání nikdy nekončícím strachem o dítě, ale když jsem o tom více přemýšlela, tak vlastně i to je jen o stavu mé mysli...
J.

14 Childfree Olga Childfree Olga | 26. prosince 2009 v 14:19 | Reagovat

Hezký článek.

Škoda že bezdětní lidé si neuvědomují, že čím víc rozdají, tím více získají, že i když jsou sami, může být prostor veliký a lásky všude plno. K tomu není dětí potřeba. Bohužel dříve "zaslepení" lidé po narození najednou prozří a vše si uvědomí.Jako by sami nedokázali dát svému životu smysl a náplň. Ale věř(te) mi, že by to dokázali, kdyby chtěli

15 bella bella | 25. srpna 2010 v 15:51 | Reagovat

Proč pořád musíte do dobrovolně bezdětných šťourat...Máte děti, máte podle Vás něco navíc (co my DB nikdy nepoznáme)...našly jste smymsl svého života ok...ale co se navážíte do nás. Já děti nechci protože to tak cítím...niv víc nic míň...nedokážu to nějak vysvětlit prostě je nechci a nevadí mi,že podle Vás o něco přicházím. Já po "TOM" něčem netoužím. Jsem jako většina DB šťastná tak jak jsem...mám skvělé rodiče, partnera, dokonce jsem i teta :-) a to mi ke spokojenému životu stačí. Nejde tu o žádné pohodlí, sboctví kariéru ale jen o ten chtíč mít či nemít. Nemám důvod chodit na stránky pro matky a nadávat jim tam. Proč? Nic proti nim nemám pokud mě samy nechají žít můj vlastní život. Proč to lidé stále nemohou pochopit.
Proč se DB slejzají na diskuzích apod...asi jako všichni...kvůli něčemu co je spojuje. Popovídat si s lidmi, kteří jim rozumí, kteří je neodsoudí, postěžovat si apod.

16 deepwell deepwell | 25. srpna 2010 v 16:04 | Reagovat

BELLA- já přeci nic z toho, co píšete, nerozporuji? Jen píšu, že já to mám jinak. Nejsem si jista, na které straně chybí tedy ta tolerance? ;)

17 Pollini Pollini | 25. července 2012 v 16:26 | Reagovat

Toto je moc hezký článek. Za sebe říkám, jsem childfree a jsem ráda. v Mládí jsem říkala, že chci dvě děti jenom proto, že to tak měli i ostatní, ale pak jsem si uvědomila, že nemusím, i když za to schytávám hodně nadávek a obvinění. Děti mi nikdy nic neříkaly a neříkají. Ale sláva těm, kteří je umí vychovat :-)

18 deepwell deepwell | 25. července 2012 v 16:43 | Reagovat

[17]: POLLINI - zaujala mě ta ta věta "ale pak jsem si uvědomila, že nemusím..." Spousta lidí má pocit, že "musí", a to nemyslím jen mít děti :)
V poslední době jsem v několika věcech taky "objevila" , že vlastně "nemusím". Bylo to hrozně úlevné ;)
Díky za komentář :)
J.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama